česky english ru 中國

Okolí restaurace

Karlův Most

Po cestě přes Karlův Most směrem na Pražský hrad (Hradčany), je to k nám do restaurantu Konírna 100m (první ulička do leva hned za Mosteckou bránou) – Ulicí Lázeňská –na Maltézské náměstí

Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice.

Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách.

Karlův Most

Zeď Johna Lennona

Velkopřevorské náměstí – 100m od naší restaurace Konírna

První nápis se na pomyslném pomníčku ve zdi u Maltézské zahrady objevil již několik dnů po Johnově tragické smrti. Zněl: „Za Johna Winstona Lennona, 9.10.1940 - 8.12.1980.“ Byla k němu připojena Johnova fotografie. Do druhého dne však nápis i s fotografií zmizel pod nánosem neidentifikovatelné barvy. Tak se začala historie zdi Johna Lennona. Přibývaly citáty z Johnových písní, oslavující svobodu a mír a hesla odsuzující totalitní režim. Pomníček byl střídavě obnovován a kýmsi dalším opět ničen.

V následujících letech se na výročí Johnovy smrti scházely u zdi stovky lidí. Meetingy, které se pomalu měnily v politické demonstrace, byly noční můrou StB, která se je snažila všemožně překazit. Tak tomu bylo až do roku 1988, kdy se ÚV SSM rozhodl ve spolupráci s StB akci zlegalizovat a uspořádat u zdi ozvučený koncert: „Vzpomínka na Johna Lennona“ v naději, že tím akce ztratí na atraktivitě pro tzv. rozvratné živly.

O rok později, po „Sametové revoluci“, bylo prosincové setkání v mnohém jiné, protože najednou nikdo nic nezakazoval, lidé ještě ze zvyku rozpačitě očekávali problémy a nemohli uvěřit, že tolik vytoužená svoboda už je tu.

Zeď Johna Lennona

Pražský hrad

Nerudovou ulicí z Pražského hradu dorazíte na Malostranské náměstí, směrem na Karlův most (ulicí Mostecká) je to k nám do restaurantu Konírna poslední ulička doprava –ulicí Lázeňská na Maltézské náměstí.

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské.

Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z hradiště založeného v 9. století, se svými rozměry 570 m délky a 128 m šířky jeden z největších hradních komplexů na světě. Je považován nejen za symbol města, ale i české státnosti a podle Guinessovy knihy rekordů za největší starobylý hrad na světě.

Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku. Mimo mnohých českých panovníků (včetně čtyř císařů), pražských biskupů a arcibiskupů, duchovních, šlechticů i jiných lidí spjatých s pražským dvorem jsou v katedrále pochováni i někteří světci – velká část českých zemských patronů (sv. Václav, Vít, Vojtěch, Zikmund nebo Jan Nepomucký). Jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.

Pražský hrad

Pražské Jezulátko – Kostel Pany Marie Vítězné

Zastávka tramvaje Helichova (ulice Karmelitská), od pražského Jezulátka vlevo nebo vpravo –ulicemi Harantova nebo Prokopská je to 200m k nám do restaurantu Konírna na Maltézské náměstí

Pražské Jezulátko (latinsky Jesulus Pragensis) je malá vosková soška zobrazující Ježíše Krista v útlém dětství, vystavená v chrámu Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze.

Soška pochází ze Španělska, kde byla vyrobena zřejmě kolem poloviny 16. století. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému mnichovi, který na základě jeho podoby tuto sošku vymodeloval. Podle další legendy vlastnila sošku svatá Terezie od Ježíše, zakladatelka bosých karmelitek, planoucí velkou láskou k Dítěti Ježíši. Sošku prý darovala své přítelkyni, jejíž dcera se chystala na cestu do Prahy.

Pražské Jezulátko – Kostel Pany Marie VítěznéPhoto by: © Fotobanka ČTK, René Fluge

Petřín – Petřínská rozhledna

Lanová dráha na Petřín z městské části Újezd – je od naší restaurace Konírna 400m

Rozhledna byla vystavěna pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů Dr.Viléma Kurze a Vratislava Pasovského jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. S tímto projektem seznámil Dr.Vilém Kurz v lednu r. 1890 českou veřejnost článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Práce podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka byly započaty 16. března a dokončeny 20. srpna roku 1891, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena.

Byly položeny 11 metrů hluboké základy a na nich vystavěna 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody - jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celková výše rozhledny je 63,5 m Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů.

Petřín – Petřínská rozhledna

Kostel sv. Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše, nazývaný též chrám svatého Mikuláše, je barokní kostel nacházející se v Praze na Malostranském náměstí. Byl postaven v letech 1704–1755 na místě, kde původně stál gotický kostel ze 13. století zasvěcený taktéž Mikuláši z Myry. Až do 17. století stála nedaleko též románská rotunda svatého Václava.

V minulosti na věži kostela drželi službu hlásní, kteří měli za úkol hlásit případné požáry či blížícího se nepřítele.

Kostel sv. Mikuláše je postaven na Malé Straně. Je často považován za nejkrásnější barokní stavbu Prahy[zdroj?]. Chrám je situován v nároží komplexu budov bývalé jezuitské malostranské koleje. Patrové průčelí chrámu je široce rozložené a nezvykle zvlněné, patro je zdobeno balustrádou a ukončeno štítovým nástavcem. Chrám vyniká nejenom architekturou, ale i výzdobou.

Kostel sv. Mikuláše

Vítěz:
Přijimáme tyto
stravenky: